Duben 2009

Zajímavá hodina angličtiny

28. dubna 2009 v 7:55 | Zuzana Roubová |  Články
21.4. 2009 k nám do Katovic přijel sympatický Američan Harrold Green. Protože p. uč. Bohmová chtěla,aby ho každý viděl, pozvala na naši hodinu angličtiny i 7. třídu. Evu Hrúzovou a Kristýnu Holečkovou z osmičky a několik deváťáků. Když se všichni pozvaní usadili, mohli jsme začít. Mr. Green nám (samozřejmě anglicky) povídal o sobě a USA. Dozvěděli jsme se, že se narodil ve Washingtonu D.C., bydlí v Severní Karolíně, že má kočku atd. Potom jsme se mohli ptát na různé otázky. Když se blížil konec hodiny, udělali jsme společné foto a rozešli se plni dojmů a spokojeni, že jsme se zase něco nového dozvěděli. Tento den se mi líbil, protože jsem slyšela angličtinu a protože jsme se neučili. :-) Ne, ale hlavně ta angličtina :-)

Harrold Green

27. dubna 2009 v 6:30 | JB |  Články
V úterý 21.4.2009 přijel americký občan pan Green pobesedovat s našimi žáky. Sešli jsme se v naší učebně angličiny a strávili s ním příjemný čas. JB

VELIKONOCE V KNIHOVNĚ

7. dubna 2009 v 18:10 | Drak |  Fotky

JAK TO BYLO V NOCI S ANDERSENEM

7. dubna 2009 v 18:02 | Nikola BINDEROVÁ, 6.tř. |  Články

Noc s Andersenem je vzpomínka na H.Ch.Andersena, při které se vzpomíná na jednotlivé spisovatele. Letošní noc byla věnována Ondřeji Sekorovi, který se věnoval příběhům o Ferdovi Mravencovi. Měli jsme si přinést tykadla, abychom vypadali jako mravenci školou povinní. Hned na začátku jsme měli školu hmyzu, kde paní učitelka, Světluška Hmyzáková, načapala Berušku, jak přišla pozdě do školy, a tak ji vyzkoušela, ale Beruška všechno věděla.
Potom paní M.Novotná přivezla mladého pána, který věděl vše o mravencích, a ukázal nám také sbírku hmyzu, kterou vlastnil. Následovala stezka odvahy, ve které jsme chodili po dvou skupinách. Přišli jsme kolem druhé hodiny ráno. V půl třetí jsme si zazpívali mravenčí ukolébavku a šli jsme spát. Ráno po probuzení jsme se nasnídali a potom jsme šli domů a bylo po noci….Chtěla bych tam jít i příští rok, jestli se to bude opakovat.
Nejvíce se mi líbila stezka odvahy, na které nás strašili v lese různými zvuky. Tak buďte pilní jako mravenci a určitě něčeho dosáhnete!


Nikola Binderová

V NOCI S ANDERSENEM

7. dubna 2009 v 17:45 | Milena NOVOTNÁ |  Články
Pátá Noc s Andersenem proběhla v duchu Sekorových hrdinů. Do naší Hmyzí školy nastoupilo 17 šikovných Ferďasů (každý vyzbrojen tykadly a červenočerným puntíkovým šátkem) a 3 mravenčí královny. Při znělce NsA jsme si zatančili mravenčí tanec a poté začala hodina mravenčí literatury. Slečna učitelka Světluška Hmyzáková nás zaujala pohlednými brýlemi, i když mnohdy jsme si připadali spíše jako na očním oddělení mravenčí nemocnice. Průběh hodiny plynul svým obvyklým tempem až do doby, kdy náhle vstoupila slečna Beruška ve svém okouzlujícím oděvu a se zcela nevinným vysvětlením svého pozdního příchodu na vyučování. Příčinou byl prý Ferda Mravenec. Daroval Berušce kočár, ale splašil se koník, a proto nemohla přijít včas do školy. Tato výmluva slečnu učitelku tak rozčílila, vždyť kdo do školy jezdí kočárem, že se rozhodla zkoušet tuto hodinu pouze Berušku. Dostala velmi těžkou otázku a to, co ví o spisovateli Ondřeji Sekorovi. A Beruška toho věděla …
Pak mezi nás zavítal pohledný mladý přírodovědec, který znal tolik zajímavých věcí, že otázky nebraly konce. Vyvrcholením byla jeho sbírka brouků. Domnívám se, že se rozrostou řady chovatelů drobného hmyzu.
Následovaly soutěže o nejrychleji snědený koláč, sledování feromonních stop, mravenčí labyrint, zhotovování larev chrostíků a rozpoznávání zvířat.
Po 23.00 hodině jsme se jako obvykle vydali na mravenčí stezku odvahy. Cestou nás světlušky přivábily k místu, kde na nás čekaly úkoly v podobě mravenčího testu. Dalším představitelem hmyzího světa byla vážka u jezu. Měla sice pouze dvě křídla, ale nám to nevadilo. Alespoň nám neulétla a my jsme si ji mohli v klidu prohlédnout. Nebylo to ale zadarmo! Čekalo na nás splnění čtyř velmi náročných úkolů. Nejprve jsme cvičili obratnost při trefovaní kruhem na tyč, pak jsme dokazovali sílu v přetahování, skákali jak luční koník v pytlích a to nejhorší bylo zachránit mravenčí vajíčka před požárem. Ale Ferďasové nezklamali a dokázali, že právem jsou nositeli věhlasného jména. Knihovní mraveniště nás uvítalo teplem, tekutinou a zbytky jídla. Mnozí z nás se zakuklili do papírových obalů a začala kuklí diskotéka. Ta ale nakonec přerostla v papírovou bitvu. Zachránila nás mravenčí ukolébavka a přes protesty mravenečků královny rozhodly, že mravenčí den byl již dost dlouhý a i mraveneček si musí odpočinout, třeba je to Ferďas. Buďte všichni zticha, malí Ferďásci poslouchají pohádku a královny si konečně mohou dát medovici ze mšic, nebo raději mravenčí kávu?

MORANA

5. dubna 2009 v 18:45 | Drak |  Fotky


















LOUČENÍ SE ZIMOU

3. dubna 2009 v 11:32 | DRAK |  Články
Šmolková ranní obloha a mlha nad řekou dávaly tušit, že dnes bude hezky. Je 31.března, chladno, ale slunečno. Ve čtvrt na deset jsme se všichni sešli před budovou katovické školy - 1. - 6.třída se svými vyučujícími a paní vychovatelka Irena Štěrbová s děvčaty v krojích. Ta také byla společně s paní učitelkou Ivanou Roubovou, která vyrobila s 3.třídou postavu Morany, a paní knihovnicí Milenou Novotnou, jež nás již očekávala v parku u DK Katovice, hlavní organizátorkou celé akce.
Z parku se vydal průvod na ostrovec, přičemž žáci cestou říkali lidové básničky např.:
Smrt nesem ze vsi,
nové léto do vsi.
Vítej, léto, líbezné,
obilíčko zelené.
V nich se loučili se Smrtkou - Zimou - Moranou……Sluníčko vysvitlo naplno a my minuli náhon mlýna a cestou mezi vysokými stromy zamířili k řece.
Na ostrovci u řeky nás již netrpělivě očekávaly zvědavé děti ze školky se svými učitelkami a několika rodiči. Paní knihovnice nás krátce seznámila s lidovým zvykem vynášení Zimy, děvčátka v krojích zazpívala a pak nadešla dlouho a s napětím očekávaná chvíle loučení s Moranou. Pan učitel Robert Kostěnec se statečně chopil hrozivé postavy vyplněné slámou, paní knihovnice ji za asistence paní učitelky I.Roubové zapálila a poté již nezbývalo, než ji poslat třpytivým mlýnským náhonem do řeky Otavy.
Vše se úspěšně podařilo a všichni se dlouho dívali na plující Moranu, dokud se kouřící postava nedostala mezi pilíře mostu a nakonec nezmizela v dálce. A tu již z druhého břehu náhonu přichází veselá dívčina v kroji a za doprovodu písničky přináší Líto, které vezmeme společně do školy. Průvod se pomalu vydal na zpáteční cestu a mnohým z nás se honilo hlavou, jak by bylo hezké, kdyby se z vynášení Zimy stala v Katovicích tradice.